PUTOVÁNÍ DO SKAL

Malá ochutnávka

Výběr ze zážitků účastníků Putování z posledních 2 let: Tak skončil zas týden skvělý. Málo jsme spali, hodně bděli. S partičkou poutníků známých i cizích, se srdci na dlaních ostych hned mizí. Lezeme přes kopce do údolí, leckdy i těžko je, nožičky bolí. Pak ale do noci kytara zazní, každý je spokojen, s prožitou strázní hned usíná se lehce. Co asi čeká nás další dny? Jsme na konci. S úsměvem na tváři, srdíčko zpívá dál! -Katka Moje Putování bylo cesta k sobě a od sebe k druhým. Uměla bych vyjmenovat spoustu krásných okamžiků z těch nádherných dnů, mnohdy plných překvapení, ale to, pro co jsem si na Putování přišla, jsem i objevila a bezpečně uložila do obrovského zásobníku, ze kterého budu dlouho čerpat, a vypadá to, že i rozdávat - do srdce. Znovu jsem hledala své hranice, co je uvnitř nich, za co poděkovat a vytrousit cestou do kopců a luk za parného dne, protože už to uvnitř nechci a na uvolněné místo nechat proudit čerstvý vítr, východy i západy slunce, vodu z říčky a hlavně ty nově nalezené hranice otevřít směrem k těm ostatním, protože to nový prostor úžasně rozšíří a já si teď připadám jako někdo úplně jiný, to slovo je pro mě neznámé - svobodný a šťastný člověk. Narážela jsem samozřejmě i na protipól, vynořovaly se každou chvíli myšlenky na to, že už na to nemám ani věk, ani energii, že se můj batoh vozí v Královně, že si na něco hraju a zase se vrátím do svého dobře známého, ostře ohraničeného, strohého a smutného světa. Ale mě baví to, co jsem se znovu naučila - smích, nekonvenčnost a dobrá nálada. Střílet z luku jsem se sice opět nenaučila, koní se i nadále bojím, ale našla jsem svůj poklad a nějaké nedostatky si prostě dovolím ;-) Děkuju všem novým kamarádům za úžasné dny, přírodě za krásy, vesmíru za příležitost. Namasté -Helena Pro mě bylo Putování hlavně o uvědomění si sebe sama, jak na tom jsem. To bylo asi nejdůležitější. Líbil se mi čaj s hřebíčkem, 5ti litrový kanystr s kofolou pro krysu. Super bylo svezení se na koni, mirabelky. Koní jsem se vždycky bál a takhle blízko jsem mu nikdy nebyl. Zjistil jsem, že není čeho se bát (kromě šlápnutí:-)). Moc se mi líbilo u Vlků. Taky byly moc fajn doteky a kontakt s lidmi. Ani mi nevadilo, že nebylo tolik meditací a her. Díky za celé Putování. -Martin Děkuji za prima Putování. Pro mě hlavně uvědomění, jak přirozené a fajn je hodně se hýbat v přírodě a hodně být s lidmi. Po návratu do Prahy krize z týdenního nedostatku obojeho. -Alan Putovní akce se mi moc líbila. Každý rok si po každém Putování řeknu, to je zajímavý, že vždycky na tom Putování jsou ti nejlepší lidi, že se vždycky na Putování nejlíp skamarádím a vždycky z toho mám ten nejlepší pocit. Letos mi přinde, že to ale bylo zatím to nejlepší Putování z těch čtyř, co jsem absolvoval, i to co jsem prožil, že to bylo takový mimořádný. Například spací místa místa neměly chybu. Asi nejvíc mě pobavilo spaní na vlakovým nádraží. Velké dík, že jsem si mohl vyzkoušet i náročnější místa, stoupání na nejvyšší vrcholy. Díky všem, co mi pomáhali dolů, když jsme se vraceli od ledové jeskyně a od zříceniny, a nahoru, když jsem upad při cestě na Klíč, za půjčení pláštěnky, za buchty, a těm, co mě večer doprovodili až k metru a jeli se mnou co nejdál, abych nebyl sám. -PAVEL Jsem tu. Dělám kroky. Jdu. Očekávání, strach i odvaha vidět svou cestu. Jsem tu. Klid, únava, vzpomínky z dávných příběhů. Jdu. Otázky, jak uvolnit rodovou štafetu. Kráčím dopředu. Pohyb. Zastavení. Pohyb. Ze střípků skládám mozaiku. Dělám kroky. Děkuji za putování, za inspiraci,... Bylo to silné a zároveň tak prosté. -Míla Můj prožitek Putování Lužickýma horama je naplněný a radostný. Záměr se mi splnil do posledního puntíku. Chtěla jsem si utužit kondičku - což se vydařilo – pro nejkrásnější výhledy! (vtipná byla totiž má mylná asociace: Lužické hory, tj.něco jako Lužní lesy, však to zní podobně :)) Pak jsem se chtěla uvolnit v přírodě a to vyšlo skvěle. Tři dny mi trvala adaptace zpět do města! A taky jsem si přála zažít pospolitost skupiny, humor a smích. To vyšlo úplně nej také, 25 lidí a všichni tak blízcí a radostně sladění.Velmi mne nadchla všechna spací místa, jakož i vychytávky po cestě. Originální táboření u kouzelné železniční stanice, dokonalé spaní v lesním hájku u přehrady s potokem a koupáním, a velmi působivé nocování v čedičovém lomu. Děkuji za krásný čas. -Nela Pokud ti silné prožitky nejsou k mání,přidej se k partě na Putování.Konvenční zábavu strč si do řiťky,tady tě čekají hlubší prožitky.Stane se nejednou, že jsi paf,to je všednosti epitaf.Tak jako z ohniště kouř nekompromisně čadí,lidé všech pohlaví mají se tu rádi. - Aleš