Lukáš Linha: Je správný čas se do toho pořádně opřít

Novým předsedou Hnutí Brontosaurus se o víkendu stal Lukáš Linha. Na první akci s Brontosaurem vyrazil před 10 lety. Od té doby toho stihl spoustu. Organizoval tábory, vystudoval pedagogiku, založil vlastní neziskovku, na čas hnutí opustil. Poté se vrátil a začal pracovat na vzdělávání organizátorů. A plánuje pokračovat. Kam chce Brontosaura nasměrovat? Přečtěte si rozhovor.

 

Cítil jsi během volby napětí? Očekával jsi, že zvolí právě tebe?

Napnutý jsem byl během jednání výkonného výboru (nejvyšší orgán Hnutí Brontosaurus, pozn. autora) celkem třikrát. Poprvé, když bylo zřejmé, že mezi námi není nikdo, kdo by se o předsednictví vyloženě ucházel. Diskuze se začala protahovat a byla to právě odstupující předsedkyně Vlaďka, která mě svou motivační řečí šťouchla přesně tam, kam bylo potřeba. Začala ve mně obrovskou rychlostí klíčit myšlenka, že by to vlastně šlo, že bych se mohl a chtěl stát předsedou. S touto možností se také změnil pocit v nervozitu. A největší nervozita na mě padla, když jsem slyšel výsledek volby...


Výročí 40 let máme za sebou, do 50 let je daleko.
Neupadne Brontosaurus do letargie?

Jsem přesvědčen o tom, že ne. Výročí, které jsme minulý rok oslavili, nám dalo příležitost ohlédnout se zpět a zároveň si položit otázky do budoucna. Věřím, že loňské oslavy nebyly jen ukázkou toho, jak jsme tady dlouho, ale hlavně výrazným impulzem k další akci. Máme na čem stavět, co nabídnout, v čem pokračovat. Tato valná hromada, které se zúčastnil rekordní počet členů a článků a na kterou přijaly pozvání velké brontosauří osobnosti, mě naplnila pocitem, že teď je ten správný čas se do toho pořádně opřít a že určitě nebudeme jen čekat na další výročí.

Chceme dostat nápady z papíru do života

Co bude jinak, až za rok budeš končit mandát?

Dobrá otázka. Rozhodně bych snadněji dokázal vyjmenovat věci, které bych jinak nechtěl. Ale rád bych, aby se společných akcí, jako je například valná hromada, velké rady a potáborové setkání, účastnilo čím dál tím víc členů z co nejvíce základních článků. Je krásné sledovat tu pestrost a rozmanitost, která je přes všechno spojena jednou myšlenkou do jedné organizace. Je to opravdu síla.

Co čeká Brontosaura v roce 2015?

Sám jsem hodně zvědavý, co tento rok přinese. Na valné hromadě vznikla spousta zajímavých témat, kterým se na výkonném výboru chceme dále věnovat a dostat je z papíru do života. Jednou z mých priorit je, aby žádná změna, která v hnutí proběhne, nekomplikovala organizování akcí a přímou práci s účastníky.


Na co se těšíš ty?

Hodně se těším na projekt Dárky přírodě, který vzniká v brněnské kanceláři a který by se měl naplno rozjet po prázdninách. Také připravujeme nový informační portál MOZEK, který bude pomáhat všem organizátorům i statutářům a ulehčovat jim práci.

V Brontosauru to jen začíná

V čem je Hnutí Brontosaurus výjimečné?

Poslední roky hodně oceňuji na Brontosauru jeho otevřenost. Daří se nám mezi sebe přijímat nové členy bez jakýchkoli podmínek či předsudků. Organizátoři mají takřka naprostou volnost v tématech a stylech připravovaných akcí a ve vedení hnutí dochází k opravdovým diskuzím.

 

Někomu by se mohlo zdát, že to vede k roztříštěnosti a nesystematičnosti. Já bych spíše řekl, že k pestrosti a svobodě. A ačkoli má dnes svoboda jiný význam než před čtyřiceti lety, jen málo institucí mi skutečně dalo možnost být sám sebou, žít moje opravdové příběhy. A je skvělé vidět, že se v dnešní materiálně smýšlející společnosti najde organizace, která se pyšní cílem "Dávat si navzájem radost". Že jsou lidé, kteří pro to dělají, co můžou. A tím to navíc v Brontosauru jen začíná.

 

Pracuješ, studuješ a teď i předsedáš poměrně velké organizaci.
Jde to skloubit?

Je pravda, že se toho tento týden docela hodně sešlo. V práci to jde ve vlnách, dlouho se nic neděje a pak je toho hodně. Teď jsme zrovna na vrcholu. Zároveň se od příštího týdne chci začít plně věnovat mojí diplomce. Snažím se dohnat resty a nadělat si věci dopředu na březen. Předsednictví je pro mě impulz seškrtat současné záležitosti, které mě jen brzdí a odčerpávají čas. Snad se to podaří.

 

Lukáš Linha

Lukas Linha rozhovor2V roce 2005 mě náhoda (nebo dobrá propagace) postavila před plakát Hnutí Brontosaurus. Měl jsem o prázdninách ještě týden volno, kam zapadl přesně tábor Cesta z města. Říkám si: "Tam nemůžou bejt špatný lidi, když zaplatí pětikilo, aby mohli pracovat!" A bylo to tak. Jako vykulený středoškolák jsem objevoval nový svět, nové lidi. Už o 2 roky později jsem se odvážil překročit onu bájnou řeku a začal společně s Chudákem Svištěm akce organizovat. V roce 2009 jsem se rozhodl ukončit kariéru technika a začal studovat pedagogiku v Brně.
 
Jak šel čas a moji nejbližší opouštěli řady hnutí, i já jsem se odvrátil jinam. Se spolužáky jsme založili vlastní sdružení a pořádali komornější akce. Ale gravitační síla zapůsobila znovu a díky možnosti připravovat kurz OHB jsem se opět vrátil. Silnější v kramflecích jsem se zaměřil na rozvoj vzdělávání a to mě přivedlo až do výkonného výboru. Tehdy na střední jsem rozhodně nečekal, že ta Cesta z města nabere takový směr.
 
Mojí vášní je dělat smysluplné věci. Sledovat, jak se díky nim někdo rozvíjí a posouvá, je pro mě úžasný zážitek. Dělám rád věci naprosto smyslů prázdné, jako třeba ježdění nahoru a dolů po horách nebo po vodě. Náramně si to užívám. Mým rodným městem a celoživotní láskou je Praha, ale táhne mě to do jižních Čech, kde v současné době pracuji v písecké knihovně.

 

Lukáš Linha ve funkci vystřídal Vlaďku Regerovou.

Sdílet na signálech

Nejbližší akce

  • Víkendovky
  • Tábory
  • Kluby

Žádná data pro tento dotaz!